Program zájezdu 2013

Makedonie – Albánie – Černá Hora – (Bosna a Hercegovina)

  Makedonie:            Makedonie není příliš vodácky zmapovaná ostatně stejně jako Albánie. Přesto tu lze najít pár hezkých řek. (Radika v roce 2011 rozhodně nezklamala). Zemí neprosvištíme po dálnici jako posledně, ale s využitím více času (asi 3 dny) projedeme odlehlejší silnice v horských masívech.

Řeky: Jednou z možností kde začít je Dervenská nebo Taorská klisura, poblíž hlavního města Skopje, kde si Vardar na svém toku razí cestu horským masivem. Nabízí se i možnost vplout do Vardaru po řece Pčinja a pokračovat do města Veles. Další tok, který by bylo škoda vynechat, je Černá řeka. Cestou si ještě prohlédneme a případně sklouzneme některou z říček Topolka a Bobuna.

KPČ: Poblíž města Bitola (je považována za jedno z nejlepších a nehezčích měst na Balkáně) navštívíme ruiny královského sídla Heraklea (založeno Filipem Makedonským, otcem Alexandra Velikého). Zajímavá bude také krajina v okolí Prespanského (853m.n.m.), Ohridského jezera (690m.n.m.). Přímo na hranicích se můžeme ještě zastavit v klášteře sv. Nauma.

  Albánie:                  Do Albánie vstoupíme po opačném břehu Ohridského jezera, než kudy jsme zemi naposledy opustili. Začneme tak tam, kde se nám nejvíc líbilo a pokračovat budeme dál na sever. Největším problémem bude opět aktuální sjízdnost silnic. I přesto je v plánu jezdit pokud možno po těch cestách, které slibují zajímavé výhledy a zážitky.  

Řeky: Je velký zájem podívat se znovu na řeky Lengarices, a Osum. Cestou tam, by jsme se mohli zastavit v kaňonu řeky Devoll. Vjosë si necháme jen jako rezervu pokud by se nepodařilo dát Lengarices. Na severu země jsou zajímavé řeky Valbonë, a Kir. Pokud nebudeme honit čas, mohli bychom osvěžit dlouhý a nudný přejezd nějakou lehčí říčkou. Možný je Malit nebo Fani i Madh.

KPČ: První větší města na naší cestě po Albánii jsou Pogradec a Korçë, kde se také rozkládá národní park Bredhi Drenovës. Minule nám nezbyl čas na návštěvu pevnosti města Berat, založené v 6 století př. n. l. (také nazývané jako Albánský Bělehrad). Hlavní město Tiranë je trochu z ruky, to spíš si protáhneme nohy v přístavu Durrës. Zajímavější by ale mělo být Krujë, které je nejvíce známo jako rodné město albánského národního hrdiny Skanderbega. Na severu bychom mohli nahlédnout (podle stavu silnice), do národního parku Údolí řeky Valbonës. S kulturními zážitky Albánie se rozloučíme ve městě Shkodër ležícího na břehu stejnojmenného jezera, případně v nedaleké pevnosti Rozsafa.

  Černá Hora:           Pokud se podaří projet opuštěnými horami, vstoupíme na území Černé hory údolím řeky Grnčar a navazující řeky Ljuča. Ve stínu okolních hor dosahující výšky okolo 2500 m.n.m. A ani další putování touto zemí nebude popírat její název. Úzkých silnic klikatících se po úbočích horských masívů si užijeme dost a dost.

Řeky: Hlavním vodáckým cílem v Černé hoře je řeka Tara (poplatek za splutí není zahrnut v ceně zájezdu). Svezeme se ale i na řece Ljuča či Lim (řeka zde mění název každých pár kilometrů stejně jako Vydra na Šumavě)

KPČ: Vzhledem k tomu, že se zde budeme pohybovat pouze v centrální oblasti nejvyšších hor. Projedeme jen několik menších měst jako jsou Andrijevica, Kolašin, Mojkovac a Žabljak. Nejzajímavější, hlavně pro techniky, tak bude bezesporu Djurdjevićův most.

  Bosna a Hercegovina:   Na tuto zemi nám už asi moc času nezbude. Do popisu je zahrnuta hlavně jako náhradní program v případě nepříznivých okolností (stav vody, počasí, neprůjezdné silnice atd.) Bude alespoň motivace se sem ještě vrátit.

Řeky: Jen několik kilometrů od výstupního místa, na řece Tara, se nachází údajně nejhezčí řeka Bosny a Hercegoviny Sutjeska. Tato řeka by se nám do programu vejít ještě mohla. A opravdu jen v případě, že by jsme měli čas na další řeky, budeme postupovat po ose Neretva, Ugar, Unac a Una.

KPČ: