Korçë GPS +40° 36' 57.65", +20° 46' 49.11"
Korçë (albánsky: Korçë nebo Korça) je nejvýznamnější
město v okrese Korçë v jihovýchodní Albánii. Má asi 57785 obyvatel (odhad z
roku 2008) a je proto sedmým největším městem Albánie. Leží na náhorní plošině
ve výšce
Historie
Neolitické zůstatky
objevené na tomto místě napovídají, že bylo osídleno od 5. tisíciletí př. n. l.
Doba měděná trvala od roku 3000 př. n. l. do roku 2100 př. n. l. a po ní
následovala doba bronzová.
Ve středověkých dokumentech
z roku 1280 je zmíněno město pojmenované ´Coviza´. Moderní město se datuje od konce
15. století, kdy Iljaz Hodža pod vedením sultána Mahmuta II. objevil Korçu.
Osmanská okupace začala v roce
Otomanská vláda nad Korçë
trvala do roku 1912; ačkoliv se podle smlouvy ze San Stefana z roku 1878
plánovalo, že se město a jeho okolí stanou součástí Bulharského knížectví,
smlouva z Berlína ze stejného roku vrátila území pod osmanskou vládu. Blízkost
Korçë k Řecku, která hlásala, že veškeré ortodoxní obyvatelstvo jsou Řekové,
vedla k tomu, že se o něj divoce bojovalo v balkánských válkách v letech
1912-1913. 6. prosince 1912 bylo město okupováno řeckými silami. Jeho začlenění
k Albánii v roce 1913 bylo kontroverzní, protože Řecko ho považovalo za součást
regionu nazývaného ´Severní Epirus´. Ovšem podle protokolu z Korfu podepsaného
v roce 1914 mezi Řeckem a Albánií a podle etnografického průzkumu, který mu
předcházel, bylo město zahrnuto do nově vytvořené autonomní zóny Severní
Epirus, jejíž autonomní status ale nikdy nevstoupil v platnost.
Během raného období první
světové války převzaly město 10. července 1914 řecké síly. Touto dobou první
světová válka nikde jinde reálně nezačala. Ve skutečnosti předcházel tento akt
o 13 dní rakousko-uherské ultimátum dané Srbsku. Jak první světová válka
postupovala, bylo Korçë převzato Rakousko-Uherskem, pak opět Řeckem a konečně
Francií, která okupovala Korçë v letech 1916-1920. Nakonec zůstalo součástí
Albánie, jak určila Mezinárodní hraniční komise, která potvrdila poválečné
hranice země.
V roce 1918 byla vyhlášena
Republika Korçë. Měl to být předchůdce Republiky Pindus, která se měla stát
autonomním vlašským nebo aromaniánským státem.
V meziválečném období se
město stalo ohniskem komunistické agitace. Žil zde budoucí albánský diktátor
Enver Hodža a byl jak žákem, tak učitelem v městské francouzské škole. Ilegální
komunistické hnutí v Korçë se stalo základem Hodžovy Albánské strany práce.
V roce 1939 bylo Korçë
okupováno italskými silami spolu se zbytkem země. Po vypuknutí řecko-italské
války vstoupila v listopadu 1940 do města řecká armáda a město zůstalo pod
řeckou nadvládou až do německého útoku v dubnu 1941. Po italském ústupu z války
v roce 1943 bylo město okupováno do 24. října 1944 Německem.
Během okupace se město
stalo hlavním centrem komunistického odporu vůči okupaci Albánie státy Osy. V
roce 1941 byla v Korçë formálně prohlášena instituce Albánské strany práce -
Komunistická strana. V roce 1944 byla po ústupu německých sil obnovena albánská
vláda.
Území trpělo Hodžovým
diktátorským režimem, stejně jako zbytek Albánie, ačkoliv je sporné, zda režim
byl velký ve svém rozsahu. Hodža bojoval hlavně proti bohatým i přesto, že
často bojovali proti nacistické a fašistické okupaci. Tisíce obyvatel Korçë
byly poslány do koncentračních táborů nebo popraveni, protože nesouhlasily s
Hoxhovým režimem. Stovky lidí uprchly do Bostonu v USA, kde se připojily k již
existující albánské komunitě, která do onoho regionu emigrovala již dříve. Po
roce 1990 bylo Korçë jedním z šesti měst, kde získala Nová demokratická strana
všechny voliče. Oblíbené vzpoury v roce 1991 skončily pádem Hodžovy sochy.
Název
Korça se v ostatních
jazycích nazývá různě: arománsky: Curceaua nebo Corceao; bulharsky: Korcha nebo
Корче, Korche; řecky:
Κορυτσά, Koritsá; italsky: Corizza;
makedonsky: Горица, Gorica; turecky:
Görice.
Kultura
Korçë bylo po staletí
důležitým náboženským centrem ortodoxních křesťanů a muslimů. Je sídlem
ortodoxního metropolitního biskupa a také vlastní velkou mešitu z 15. století.
V Korçë a jeho okolí je také velká muslimská komunita bektašiů, jejichž hlavním
centrem je turánské Tekke.
Během osmanského období se
stalo jedním z center vzrůstající albánské identity. V roce 1887 zde byla
založena první škola vyučující v albánském jazyce, po ní následovala v roce
1891 první albánská dívčí škola.
Vzdělání
Korçë je známo vysokým
stupněm vzdělanosti svých středních škol, hlavně v oboru matematiky, fyziky,
chemie a cizích jazyků. Některými z nich jsou: Shkolla e Mesme e Pergithshme
"[ Raqi Qirinxhi]", "Themistokli Germenji", "Fakulta
Preca ," "Gjuhet e Huaja", "Shkolla Bujqesore", atd.
Studenti z těchto škol jsou hladce připraveni na vstup na nejlepší univerzity v
Evropě a USA. Město je rovněž domovem univerzity Fan S. Noli, která nabízí
několik programů v humanitních vědách, obchodu a vědě.
Hospodářství
Během 20. století získalo
Korçë navíc ke své historické roli obchodního a zemědělského centra značné průmyslové
postavení. Plošina, na které město leží, je vysoce úrodná a je jednou z
hlavních albánských oblastí pěstování pšenice. Místní průmysl zahrnuje výrobu
pleteného zboží, koberců, textilu, mletí mouky, pivovarnictví a rafinaci cukru.
V blízkých horách, např. v Mborje-Drenove, jsou těženy zásoby hnědého uhlí.
Sport
Fotbalovým klubem je KS
Skënderbeu Korçë, albánský mistr z roku 1933. Skënderbeu Korçë.