Víc než divokost peřejí Berounky nás překvapí krása krajiny, všem tak známé z
vyprávění spisovatele Oty Pavla. Vždyť jeho povídkové knihy již několikrát zfilmované
zná snad už skoro každý, kdo by neznal přívoz pana Proška v Luhu pod Branovem, ostrovy v řece či
restauraci "U rozvědčíka". Člověk skoro závidí když čte řádky o panu Matouškovi (Fialový poustevník)
jak kraloval nad svým milovaným královstvím
pod rozvalinami hradu Týřova.
Hron je druhou největší Slovenskou řekou. Pramení na svazích
Kráľovy hoľy v Nízkých Tatrách v nadmořské výšce kolem 1005 m, nedaleko obce Telgart (za komunistů
Švermovo).
Odtud teče na západ odvodňujíce hřbety Nízkých Tater na pravé straně a Slovenského
rudohoria na straně levé. Hron protéká panenskou, zalesněnou podhorskou krajinou.
Řečiště je většinou silně zarostlé, dno kamenité se značným proudem a množstvím zákrutů – to vše
předurčuje Hron k tomu, aby se zde stal vyhledávanou řekou.
Lužnice pro svůj nenapodobitelný přírodní charakter zejména horního toku
lákala odedávna velké množství vodáků.
Při splouvání řeky proplouváme různými tvářemi jihočeské krajiny od nížinných křivek meandrů a písečných pláží
přes středověkem kultivovanou krajinu jihočeských rybníků až po hluboce zaříznuté údolí s peřejemi v Táborské
pahorkatině.
Ohře je doposud vodáky ne příliš doceňovaná řeka, která může nabídnout mnoho krás.
Pramení ve Smrčinách na území Německa a k nám vstupuje již jako sjízdná říčka.
Vodácky nejvyhledávanější je tok řeky začínající pod Chebem v Tršnici kde
proplouváme peřejnaté úseky i meandrující pánevní roviny, kdy charakter řeky se zde mění během několika
set metrů.
Otava vzniká soutokem horských řek Vydry a Křemelné pod Čeňkovou pilou na
Šumavě. V kraji který tolik uchvátil spisovatele Karla Klostermana. Vždyť snad každý kdo jednou prošel Povydřím k Antýglu, či údolím Hamerského potoka, touží po tom se sem zase vrátit. Za hlavní pramenný tok Otavy se považuje Vydra protékající snad nejdivočejším údolím u nás. A i když po Vydře nezdědí jméno, její divokost a krásu si Otava udrží až do té doby než se u Sušice vymaní ze sevření Šumavských hor a kopců.
Program
Kilometráž
Pramen Sázavy bude na jednom z mnoha potůčků protékající rašeliništi, které obklopují rybník Velké Dářko. Odkud Sázava vytéká jako malá říčka. Protéká vodní nádrží Pilská a u Žďáru nad Sázavou se obrací na západ. Převážně tímto směrem se klikatí až ke svému ústí. Vodácky vyhledávaným úsekem jsou "Stvořidla". Místo, kde se koryto řeky svírá a klidný terén přechází ve velice náročný úsek. Řeka zde překonává velký spád v kamenitém korytě plném žulových balvanů a skalních prahů. Po několika kilometrech se bouřící řeka zklidní a přechází do středního toku, který je z celé řeky turisticky nejatraktivnější.

Vltava nejdelší řekou na území České republiky, od pramene k ústí u Mělníka do Labe měří 430,2 km. Pramení na Šumavě pod Černou horou pod názvem Teplá Vltava. Odtud se klikatí k jihovýchodu jako kamenitá bystřina s peřejemi a ostrými zákruty. Poblíž Soumarského mostu přechází v říčku rychle meanrující v štěrkových usazeninách. V oblasti přírodní rezervace „Mrtvý Luh“ se spojí se Studenou Vltavou aby pár kilometrů dál mohla napájet naší největší přehradní nádrž Lipno I.
Pod vyrovnávací nádrží Lipno II začíná druhá, turisticky a komerčně nejvíce navštěvovaná část řeky. Vltava svižně utíká zalesněným peřejnatým údolím, meandruje na okraji Blanského lesa, a po té vteče do Budějovické pánve.
|