Hron je druhou největší slovenskou řekou. Pramení na svazích Kráľovy hoľy v Nízkých Tatrách v nadmořské výšce kolem 1005 m, nedaleko obce Telgart (za komunistů Švermovo).
  Odtud teče na západ odvodňujíce hřbety Nízkých Tater na pravé straně a Slovenského

	Hron protéká panenskou, zalesněnou podhorskou krajinou. Foto u Mezibrodu, 6km pod tabořištěm v Německé.

rudohoria na straně levé. V tomto úseku protéká Hron panenskou, zalesněnou podhorskou krajinou. Řečiště je většinou silně zarostlé, dno kamenité se značným proudem a množstvím zákrutů – to vše předurčuje Hron k tomu, aby se zde stal řekou vyhledávanou především zdatnými a zkušenými vodáky.
  Pod Breznem obvyklým výchozím místem plavby po středním toku, začínají štěrkové prahy. Hron je zde stále poměrně prudký avšak již poměrně širší a přehlednější. Hory o poznání ustupují a nechávají tak na březích prostor jak pro zemědělskou činnost tak i většímu osídlení. Zde můžeme navštívit Podbrezovou, lázně Brusno, Šalkovou a další místa, včetně případné projížďky úkokolejnou lesní železničkou proti proudu Černého Váhu nebo výletu ze Srdiečka lanovkou na Chopok (2025m) a nejvyšší horu Nízkých Tater Ďumbier (2046m).

	Na Hronu je jen několik jezů, všechny bez vorových propustí. Ostatní jsou většinou stupně z naveženého kamene.

  Od Bánské Bystrice, kde Hron obrací svůj směr k jihu, přecházejí štěrkové prahy v mělčiny a řeka se znatelně uklidňuje. Zde mezi Kremnickými vrchy a Poľanou se krajina otevírá v širokou Zvolenskou kotlinu. Nečekejme zde ovšem nějaký volej, velice častý na českých řekách, i tady řeka neustále proudí, a naopak u Vlkanové nás čeká poměrně dlouhá peřej.
  Pod Zvolenem se údolí opět zužuje a obrací k západu. Řeka zde teče ve stínu Vtáčniku a Šťávnických vrchů lučinatou krajinou. Koryto přechází místy v hliněné, i přes to si řeka udržuje neustálý spád a táhlým obloukem obrací svůj tok opět k jihu, aby u Hronského Beňadiku opustila sevření hor.

	Hrad „Pustý zámok“ nad Zvolenem, v pozadí krajina Zvolenské kotliny.

  V této části proplouváme krom jiných měst i Žiarem nad Hronom, Hliníkem nad Hronom, Žarnovicí. Můžeme zde navštívit zříceninu hradu Šášova a Reviště. Případně vyjet vlakem z Hronské Dúbravy, do Kremnice nebo Banské Štiavnice, slovenských báňských měst. Nedaleko Hliníku nad Hronom jsou i termální lázně Sklené Teplice.
  Dál než do Hronského Beňadiku případně na přehradu u Kozárovců se zpravidla nejezdí. Hron zde opouští hornatou krajinu a pokračuje dál Dunajskou nížinou až ke svému ústí do Dunaje na ř.km 1 716.0 u Štúrova.
  Povodí Hronu měří téměř 5 500 km².