Z horského průsmyku sjíždíme téměř 1000 výškových metrů k Čepinské řece.
   Díky nachlazení mám problémy se změnou nadmořské výšky, které připisuji svému zdravotnímu stavu, proto dnes vynechávám.
   Čepinská řeka má nádhernou vodu, já jen mlsně koukám na kamárády kteří si to dokonale užívají.
   V Motorestu si dáváme oběd a po té vyrážíme k Mestám.
   K večeru přijíždíme nejdříve k Černé a po té i Bílé Mestě. Obě jsou ovšem suché jak troud.
   U Bílé Mesty nacházíme vhodné tábořiště. Po dlouhé době tak s dostatečnou časovou rezervou stavíme tábor.

	Loučka kousek pod mostem u Čepinské řeky - odvazujeme

   Studené a sychravé ráno vysoko v horách nás odrazuje od akce kdy jsme si chtěli splout meandrující potůček v horské louce.
   Následně nás to dost mrzí, ale oblíkat mokrý neopren při teplotě okolo nuly, jen kvůli pětiminutové recesi?
   Lákadlo pohodlného, teplého a suchého sedadla v autě při sjezdů do údolí Čepinské řeky je příliš.
   Během tohoto sjezdu překonáváme téměř 1000 výškových metrů.

	Čepinská řeka - po celé délce kopíruje řeku frekventovaná silnice.

   Čepinská řeka má nádhernou vodu a 10km nepřetržitých peřejí také stojí za to.
   Nejdříve si však jedeme po silnici vše prohlédnout, celý úsek je možné bez problémů obhlédnou z okenka auta,
   Hledáme hlavně popadané stromy na nepřijemných místech, jiné záludnosti řeka neskrývá.
   To na silnici je to horší, pokud se na mezi kamiony na úzké silnici připlete nějaký ten povoz je o zábavu postaráno.

	Čepinská řeka - po celých 10km není větší prostor na oddech.

   Arda se nám kvůli počasí moc nevydařila. Na Čepinské řece si ovšem vše vynahrazujeme, počasí je nádherné voda ideální prostě paráda.
   Jediný kdo zde trpí jsem já. Po raních zdravotních problémech způsobených nachlazením a prudkou změnou nadmořské výšky se rozhoduji že dnes řeku vynechám.
   Když konečně zjišťuji příčinu mých problémů je příliš pozdě a mohu na břehu jen fotit a tiše závidět - no co užil jsem si alespoň na Ardě.

	Čepinská řeka - Genčr - Jedna zajimavá pasáž následuje za druhou.

   Řeka je nádherná peřeje navazují jedna za druhou, vždy je ovšem krátký čas na oddech a obhlédnutí další peřeje.
   Vše se dá jet na oči i když je pravda že předchozí obhlídka z auta má také svoji platnost a ta jistota by asi nebyla.
   I před všemi popadanými stromy (asi 3) se dá v pohodě zastavit a i když někdy trochu krkolomě přenést.

	Jarda přirovnává řeku jako 10km nepřetržitých kaskád na Hameráku.

   Čepinská řeka je nekrásnějším šperkem letošního zájezdu. Jarda charakter jejího toku hodnotí jako nepřetržitých 10km kaskád na Hameráku.
   Spokojenost srší z každého všemi póry a to i z Málčika (1x) a Báry který namotal hned čtyři čochtáky.
   Vše můžeme hned řádně rozebrat během následujícího oběda v motorestu poblíž kterého končíme a navazujeme.

	Tábořiště u Mesty je hezké ale voda v Rilském pohoří není.

   Plán dalšího putování nás vede přes Velingrad a Jungolu do pohoří Rila a k řekám Černá a Bílá Mesta.
   Oproti loňskému roku je však podstatně chladněji a přes tři tisíce metrů vysoké hory ještě vodu nepouštějí. Stačí pohled z auta do jedné i druhé řeky abychom věděli že jsme cestu vážili nadarmo.
   Hezké tábořiště nacházíme poblíž soutoku obou řek, problém nastává až v průběhu večera když se do našeho tábora začínají stahovat toulaví psi ze skládky ukryté nedaleko na druhém břehu. Problém musíme řešit nekompromisně.