Den druhý – sobota 29.4.

   Po pozdním, či spíše ranním příjezdu, se probouzíme jen pozvolna a postupně. Necháváme dospat i
Klikni pro velké foto
Po pozdním, či spíše ranním příjezdu, se probouzíme jen pozvolna a postupně.
Toníčka který vstává až těsně před desátou. Mezitím se Nahym snaží zprovoznit předepsané osvětlení půjčeného vleku. V tu chvíli se udivuji Kopejdovi který po žádosti o šroubovák vytahuje z kapsy zavírací nůž jako jediné nářadí pro FORD Tranzit na týdenní cestu Ukrajinou. I přes to že poskytujeme veškeré naše vybavení se bohužel oprava nedaří. Volíme proto jako první cestu nákup v Liptovském Hrádku. Kam jedeme hned po návštěvě v krámku majitele kempu kde jsme získali svolení k dalšímu přenocování a nakoupili 5 litrový demijon vína.
Sháníme nové stop lampy, odrazky, auto zásuvku včetně zástrčky a ostatní ještě dokupujeme poslední drobnosti a hlavně místní alkohol jako je Borovička, Tuzemský UM, atd.
Klikni pro velké foto
Necháváme dospat i Toníčka který vstává až těsně před desátou.
Klikni pro velké foto
Jako řeku na rozjetí volíme Bielý Váh, je před námi 13 km vrbičkárny.
Stop lampy nejsou ostatní se povětšinou podařilo a nyní co dál ? Z původního záměru vyrazit na
Klikni pro velké foto
Vody není zase až tolik jak se zdálo, je jen lehce zkalená.
Belou schází. Jednak nemá moc vody jednak máme mezi sebou začínající vodáky a tak jako řeku na rozjetí volíme Bielý Váh. Ještě krátký pokus o dopumpování kol na vozidlech ( vzduch nefunguje ), odjíždíme směr Východná.
Pod nádražím zjišťujeme že vody je na první pohled dost, padá i úvaha že bychom mohli vyjet až do Važce. Nakonec ale odvazujeme zde, je před námi 13 km vrbičkárny a to bude stačit pokud chceme ještě k večeru na Čierný Váh. Jedno auto sváží Luděk ( je to výhoda mít sebou fotografa nevodáka ) problém nastává s druhým autem. Docela bych ho rád i svezl ale hned po ranním nákupu jsme zkoumali kvalitu obsahu místních lahví a tak už mezi námi moc řidičů není. Po krátké úvaze o pendlu se
Klikni pro velké foto
Zůstáváme v hydru jen rychle pozdně poobědváme a jedeme na Čierný Váh.
uvoluje Kopejda a všichni ostatní musíme do gumy. Počasí je celkem fajn je sice pod mrakem ale slunce občas vyjukne a je teplo. Rozbalujeme i Orinoko které je ještě, od povodní které prošli loděnicí, plné bláta.
Vyrážíme a hned po několika metrech už víme že první pohled na vodu byl tentokrát milný. Vody není zase až tolik jak se zdálo, je jen lehce zkalená, no na spluti to ale stačit bude. Po asi dvou kilometrech pod jezem narážíme na první zapadané místo. Volíme ovšem špatnou stranu dostáváme se za náhon mlýna „Čierná Dolina“ a tak nakonec táhneme lodě dobrých 300m, to už si zaslouží nějaké to pivko.
Dal pokračujeme stejným tempem ještě několikrát přenášíme, Jirka se dvakrát práskne když se zamotá
Klikni pro velké foto
Při příjezdu do kempu nás čeká zklamání, je zde zaparkovaný autobus a přístřešek s ohništěm je obsazen.
do větví. Vláďovi se zase nepodaří přejet kmen a taky si zaplave. Nakonec dorážíme ke kolibě u soutoku s Hybešankou na silnici mezi Kráľovou Lehotou a Liptovským Hrádkem.
Zůstáváme v hydru jen rychle pozdně poobědváme a jedeme na Čierný Váh. Ten už jedeme v menší sestavě, ostatní sbírají cestou dřevo na večerní oheň.
Čierný Váh má už opravdu slušnou vodu a prvních pár kilometru je i zajímavých. Je zde i několik hrází z naplaveného dřeva, vše se ale dá jet, až na jedno místo kde lze podjet mohutný kmen jen těsně u pravého břehu, ovšem nájezd znepříjemňuje několik větví a taky silný proud. První se tam pouští Nahym ovšem jeho pokus končí eskymákem a všichni další raději obnášíme. Už jsme v hydru dost dlouho, žádné velké teplo a
Klikni pro velké foto
Toníček sjednává prostor. Nicméně stavět stany musíme.
vidina eventuelní koupele není příjemná.
Při příjezdu do kempu nás čeká zklamání, je zde zaparkovaný autobus a přístřešek s ohništěm je obsazen. Toníček s odkazem na naše ranní jednání v krámku a z toho vyplývající povolení k noclehu sjednává prostor. Nicméně stavět stany musíme. Nakonec se naše zklamání, v dobré obrací, a pod přístřeškem strávíme příjemný večer s partou horolezců z Ostravska. Kytara koluje okolo ohniště po celý večer stejně jako slivovice a další záhadné láhve s různým obsahem. Odcházím od ohně mezi posledními někdy okolo půlnoci.



Předchozí den Kronika Další den