Během čekání na trajekt se procházíme po památkách Ankony

Do Italského přístavu Ancona přijíždíme před devátou hodinou ráno po téměř nonstop jízdě. Genčr odchází vyzvednout zamluvené a zaplacené plavenky opatřené našimi slovutnými jmény. Máme trochu času a tak si jdeme prohlédnout okolí přístavu, navštěvujeme několik kostelů a procházku zakončíme na návrší, odkud pozorujeme dění v přístavu.
   Dlouho zde být ale nemůžeme, musíme se vrátit abychom byli v 11:30 u auta, i když loď vyjíždí až ve 13:30. V koloně aut je s námi i skupina Italských vodáků, kteří nám oznámují, že Řecké řeky mají středně až hodně vody. Tomuto sdělení zatím nevěnujeme moc pozornosti. Dál už jen dvě hodiny sledujeme partu lidí s píšťalkama jak dirigují kamiony, najíždějící na trajekt. My na loď vjíždíme, až jako poslední sotva, se tam vejdem.
  

	Únava po celonoční cestě nás zmáhá brzy odpoledne.

Je to téměř nová loď Řecké společností Superfast Ferries. Usazujeme se na zadní palubě a ani nestíháme sledovat, jak loď opouští přístav, srážíme tedy stoly a společně si připíjíme na zdar a hlavně šťastný návrat z výpravy. Posezení netrvá dlouho, někdo si jde prohlédnout loď, většina však zaujímá polohu ležícího střelce a dospává předešlou noc strávenou na cestě. Já se asi v sedm večer budím, chvilku bezcílně bloumám po lodi, až nacházím v restauraci na přídi u piva Toníka, Vydru, Jéňu a Zdendu. Ještě posedíme a potom se přesunujem zpátky na zadní palubu, kde otvíráme pepřenky a nějakou tu plechovku piva. Jdeme spát před půlnocí neboť do Igoumenitsy máme přijet v 5:00 hod středoevropského ( v 6:00 řeckého ) času.