Pátek, 8.5. 1998

Odjíždíme skutečně v 7:05 a v 7:20 přejíždíme most přes Bystru.
 V 7:30 hod

zastavujeme v pohledném lázeňském městečku Vatra Dornei Bai, okres Suceanu. Jdeme hlavní ulicí a z radnice se rojí zřízenci, zametají ulici , kropí záhonky, uklízejí odpadky, Rumunsko se opravdu za posledních osm let hodně změnilo. V samoobsluze měníme 10 DM za 44 000 Lei, výběr je standardní, stejný jako u nás, ceny v přepočtu koruna/marka nižší. Odjíždíme kolem osmé a po chvíli míjíme oráče s koněm a pluhem.Přemýšlím, k čemu je tomu dobrému člověku například e:mail a nepřicházím na jediné rozumné vysvětlení.

 V 9:30 hod

jedeme Tibau a Bystricu Aurea, končíme pod vesnicí Cerlibaba. Pepíček a Zdenda chladí ptáčky pod jezem, urychleně balíme dáváme jim vale. Pepíček nestíhá o metr a dohání nás důstojným krokem praotce Adama v další zatáčce. Bylo by to krásné foto ejhle "Homo sapiens erectus". Ještě jednou jdeme na vodu a jedeme horní část Bystrice Aurea. Je to krásné svezení krásnou přírodou. Přejíždíme sedlo Prislop ve výši 1 416m (ne na lodích), pohled na pohoří Rodnei je fantastický (Pietrosul 2 303m). Jedeme Viseu.

 V 17:30 hod

končíme v Buise po 10 km jízdy. Je to permanentní smetiště včetně autovraků.

 V 18:30 hod

zastavujeme v Ruscove, hoši kupují lahváče a přes Repedea projíždíme do hor. Míjíme poslední dům s mladou ženou a mužem, nemá okenní tabule ani komín. Zdenda již drahnou chvíli tvrdí, že zde již kdysi s Kolbenem jeli, jeho jistota se ovšem postupně rozplývá a místo očekávaného místa , kde se dá určitě otočit autobus, stává se silnička stále užší a užší. Nakonec přiznává, že to asi bylo v jiném údolí a u jiné řeky. S potížemi a s odpojováním vleku otáčíme expediční autobus a vpadajícím šeru budujeme tábor na romantické náplavce řeky Repedea, která je zde ovšem více potokem a běží velice rychle do údolí. Vaříme, stavíme stany a připravujeme závěrečný oheň. Místní kluci jsou při tom a ochotně pomáhají. Svítí měsíc a řeka se mění ve stříbrnou stuhu mizející kdesi dole za záhybem cesty. Pořádá se velký večírek, kluci zůstávají. Jsou to Ukrajinci, je zde velká ukrajinská menšina. Mluvíme spolu rusky, jeden dostává ode mne "na pamjať" můj nůž. Je velký večírek, ale o jeho průběhu moc nevím, jdu brzy spát.