Dnes je jediný den kdy zvládáme sjet dvě řeky. Obě řeky nás nalákají krásnými pasážemi i dostatečným množstvím vody
   Bohužel tyto z mostů viditelné pasáže jsou to jediné co na Černém Osamu a Vidimě za něco stojí jinak se nezáživná plavba mění místy i v pěší turistiku.
   Odpoledne tak definitivně opouštíme suchou Starou Planinu a přez Gabrovo a průsmyk Šipka míříme směr Rodopi, kde snad budou řeky na vodu štědřejší.

	Cestou podél Černémo Osamu se nám do cesty staví Trojanský monaster.

   Po ránu vyrážíme vzhůru podél Černého Osamu Informací neni mnoho a tak zastavujeme kde se dá tak aby jsme něco z řeky zahlídli.
   Narážíme tak na Trojanský monaster který stojí přímo na břehu Osamu. Oficialní prohlídky se zde asi nekonají, ale projít si ho můžeme celý.
   Líbí se mi podstatně víc než turisticky vyhlášený a více navštěvovaný Bačkovský.

	Černý Osam - Pohled z mostu u kláštera = je jasno jdem na vodu.

   Při pohledu z mostu u kláštera je nám celkem jasné že se na vodu půjde. Vody sice není moc, ale je čistá, navíc skalní prahy a členitý terén slibují zajímavou plavbu.
   Podobný terén je vidět i v okolí mostu v osadě Černý Osam odkud nakonec vyrážíme.
   Během našeho převlékání pravděpodobně vyhlásila přilehlá místní škola mimořádnou přestavku. Neboť při našem nástupu na vodu jsou břehy doslova obsypány místní mládeží.

	Černý Osam - Po prodrncaní se několika kilometry řeky, jsme si užili jen na poslednich 100 metrech.

   V Černém Osamu se Jéňa rozhoduje že místní mládeži předvede eskymáka. Jako na potvoru se mu však nedaří a za mohutného aplausu krysí. Následuje ještě několik pokusů se stejným výsledkem.
   Nikdo jiný si po tomto antré netroufá cokoli předvádět a proto raději vyrážíme na řeku.
   Ta se však hned pod mostem rozlévá do šířky a v kamenitém řečišti jen stěží hledáme průjezdy s dostatkem vody.
   Plavby si opravdu užíváme jen na posledních 100 metrech.

	Trojanský monas. - Málo vody a hospoda na břehu = výsledek je jasný.

   Původně jsme chtěli pokračovat ještě několik kilometrů až do Trojanu, ale nedostatek vody a hospoda přímo u vody rozhodli za nás - utíkáme z řeky přímo u kláštera.
   Zbývá však ještě dost času poohlédnout se po nějaké další vodě. Hned za hřebenem v sousedním údolí teče Vidima tak snad tam to bude lepší.
   Naštěstí se návštěva této restaurace moc neprotahuje.

	Vidima - Jsme nepoučitelný, ale když z mostu řeka tak láká !?!

   Po krátkém průzkumu v údolí Vidimy zastavujeme u mostu ve Skanalotu. Opět se nám naskýtá krásný pohled na členitou řeku, vody sice opět není moc, ale boční údolí rýsující se mezi kopci, asi 500m po proudu slibuje že vody přibude a také u mostu ve Velchevu to vypadalo docela jetelně.
   Chceme si po Osamu spravit chuť, na dosud nepopsaném úseku Skanaloto - Velchevo.
   Z původní ranní sestavy se nepřevléká jen Kájín.

	Vidima - Předpoklad že boční údolí nám přidá vodu se nanaplnil.

   Jen co vyrazíme opakuje se to samé co ráno. Jakmile nám zmizí most z dohledu je s vodou konec a očekávaný přítok se nekoná vůbec.
   Tentokrát však je vody ještě míň a pokud jsme na Osamu ještě vše dokázali odbydlovat, tak zde už musíme ven z lodí.
   Nastupuje tolik oblíbená pěší vodní turistika, kamenitým řečištěm to jde blbě a po břehu ještě hůř.

	Cestou do Rodop projíždíme průsmykem Šipka s památníkem bitvy.

   Po katastrofě na Vidimě je definitifně rozhodnuto opustit očividně suché řeky Staré Planiny a přejet do Rodop kde by měli být lepší vodní stavy.
   Vyjíždíme hned po té co převlékneme na mostě ve Vechevu.
   Jedeme však trochu oklikou přez Gabrovo a průsmyk Šipka, což je dějiště vojenského střetnutí mezi Ruskem a Osmanskou říší o kontrolu nad strategickým průsmykem během rusko-turecké války v letech 1877 až 1878.

	Večer na břehu jezera Koprinka u Kazanlaku není ten z nejteplejších.

   Po celodenním nabytém programu dojíždíme až těsně před setměním k jezeru Koprinka u Kazalaku.
   Sotva postavíme stany je tu tma a nepřijemná zima.
   Přesto se večůrek s bohatě zapnutým vnitřním vyhříváním protahuje dlouho přez půlnoc. Následky tohoto posezení se u mě projevují ještě druhý den po celé dopoledne.