Den první – pátek 24.4.

   Po loňském velice úspěšném zájezdu vyrážíme opět na vzdálený balkán. Ovšem už první komlikace naznačují že vše nepůjde tak hladce jako předchozí rok.
   Ještě než všichni nastoupíme do aut vyhrává Nahym jedním mohotným zásekem dlohodobou soutěž - Blbec zájezdu - kazí nám všem tak šestnáctidenní snažení o získání této velice ceněné trofeje.

	Blbec zájezdu se svou přítelkyní.

   Na poslední chvíli přihlašuje Nahym svou přítelkyni Hanku jako náhradnici za Petra. Ovšem bez toho aniž by Hanka vlastnila pas. Trochu mu uniklo že Srbsko neni v Unii.
   V okamžiku zjištění této skutečnosti se rozplývají všechny sny o vcelku pohodlné cestě po Srbské dálnici. Vzpomínky na loňskou cestu po neuvěřitelně rozbitych Rumunských silnicích vzbuzují obavy o Nahymovo zdraví případně i život.

	Nová auta z půjčovny měli dávat větší jistotu - bohužel opak byl pravdou.

   Oproti lonśkému roku jsme raději zvolili dražší leč jistější variantu, a zapůjčili obě auta v půjčovně.
   Přesto neuběhla ani polovina zájezdu a v jednom autě svítila přístrojová deska jako vánoční stromeček - koncová světla na vleku naopak teměř nepřetržitě stávkovala - ABS odkráčelo do věčných lovišť.

	Výprava za poznáním nových řek, krajin i lidí.

   Nejen za vodou ale i za poznáním nových zemí, lidí a kultury. To je asi to kouzlo vodácko-poznávacích zájezdů co dokáže že hodíme za hlavu všechna příkoří a strádání jako je nocování ve stanech, koupelí v horských bystřinách, a colonočních jízd, včetně nepřijemné zimy která panovala v jindy teplém a slunečném Bulharsku.
   Odměnou nám je množství těch nejrůznějších zážitků.