| |
|
|
|
Po ránu chceme sklouznout spojený Iskar do Samokova. Bereme to jako jednoduché svezení
|
| |
Plán dalšího putování nás odvádí do Rodop, nedokážeme ale odolat a ještě cestou si
po ránu chceme sklouznout spojený
Iskar do Samokova. Bereme to jako jednoduché svezení
po řece která už opustila horské údolí. Tomu odpovídá i sestava a zvolená plavidla.
Ovšem chyba lávky, téměř metrové vlny se zvedají celou cestu. První zádrhel vzniká
při plánovaném zastavení nad válečkem, tvořícím se za padlým mohutným stromem. Manévr s těžkopádným
raftem do téměř neznatelného vracáku zvládáme na jedničku. Ovšem během krátkého přistání se daří
pouze vysadit čí lépe řečeno vystřelit na břeh Vydru, která po sérii kotrmelců nestíhá zachytit
úvazné lano a mi tak jedeme problémový váleček jízdou po zadu. Následně ho dávají bez větších
| |
|
|
|
Na přejezd dravého proudu si s raftem moc netroufáme, zvlášť když druhý břeh
nenabízí místo k přistání. Nakonec problém řešíme natažením házečky.
|
| |
problémů i kajakáři.
Po několika dalších zatáčkách, asi dva kilometry nad městem vjíždíme do úseku který
je totálně zablokovaný padlými stromy. Tentokrát se daří přistát bez problémů, ovšem na druhém břehu
než by po krátkém průzkumu zablokovaného místa bylo vhodnější. Na přejezd dravého proudu si s raftem
moc netroufáme, zvlášť když druhý břeh nabízí stejně náročné místo k přistání jako před chvílí.
Nakonec problém řešíme natažením házečky přes vodu a na uvázaném raftu se jako na kyvadle se
převážíme na druhý břeh. To ale neznamená definitivní výhru. Ač podstatně přijatelnější terén k
přenášení než na druhé straně, nabízí bahnité tůně a les plný padlých stromů.
Když konečně dorazíme do Samokova začínají být řidiči už nervózní. Přesto vydrželi
| |
|
|
|
Přenášení na druhé straně řeky, nabízí bahnité tůně a les plný padlých stromů.
|
| |
hlídkovat u řeky aby nás včas varovali před prvním stupněm v navigaci pod kterým je už opravdu
nebezpečný válec.
Při převlékání si dáváme trochu na čas neb v blízkosti je opět příjemná hospůdka a
celé následující odpoledne tak jako tak budeme muset strávit v autech. Jedeme přes zimní středisko
Borovec do údolí řeky Marice. Iskar nás nalákal krásnou vodou, ale tady nás čeká zklamání, přejeli
jsme jen kopec a s vodou je ouvej. V Kostenci se z mostu díváme spíš na polosuchou stoku než na
vysněný cíl našeho putování. Raději hned pokračujeme dál do Belova a odtud vzhůru údolím Jagodnice,
kde jsme měli taky bejt tak někdy v začátkem dubna. Teď jenom koukáme ze silnice na suché koryto,
těžko posoudit obtížnost ale byl by to asi hezkej cvrkot WW IV.
| |
|
|
|
K večeru dojíždíme k jezeru Batak. Těžko zde hledáme kousek rovného plácku na
stan, ale místo je to nádherný.
|
| |
K večeru takto dojíždíme až k jezeru Batak. Vzhledem k pokročilé době nemáme moc času
hledat vhodné tábořiště a končíme v dost příkré louce kde jen těžko hledáme kousek rovného plácku na
stan, ale místo je to nádherný.
Iskar - spojený - GPS souřadnice |
Nástup - soutok Černého a Bílého Iskaru |
N 42 16 54.6 |
E 23 31 48.7 |
1054 m.n.m. |
Konec - Samokov |
N 42 19 38.1 |
E 23 33 08.7 |
994 m.n.m. |
večerní tábořiště u jezera Batak |
N 41 57 29.9 |
E 24 09 18.0 |
1126 m.n.m. |