Na 1200km dlouhé trase si dovolujeme jen krátké a nejnutnější zastávky.

  Svítaní nás po spanilé noční jízdě zastihuje až na Srbských hranicích, které bez problému překračujeme. Uháníme dál po Srbské, rádoby dálnici až do odpoledních hodin kdy zjišťujeme že sice jednodušší systém vybírání mítného - u závory, je sice pochopitelnější ale o to drašší neboť netvoři v prosklenejch kabinkách od nás nekompromisně dolují poplatky rovnající se poplatku za plně naložený kamion. To vše za jizdu po komunikaci která nemá s dálnicí nic společného. Inu myšlenka velkého Srbska něco stala tak to teď budeme muset zaplatit my. Střežíme se udělat dopravní přestupek aby nám jako pokutu nevyměřili zabavení vozidel i s loděmi.
  První delši zastávku si tak dopřejeme až odpoledne, jen

	Až těsně před hranicemi s Bulharskem si dopřejeme delší zastávku s občerstvením.

několik kilometru do hranic s Bulharskem v jakémsi motorestu. U dobrého jídla a slušného chladného pivka se trochu zvedá nálada po únavné cestě. Dál už ve volnějším tempu pokračujeme, až na obchvat Sofie kde se stáčíme na sever do údolí Iskaru.
  Nocleh nacházíme na krajnici u boční silnice za vsí Redina. Konečně se můžeme dát po cestě trochu dohromady, Máme za sebou téměř 24hodin v autech. Okolo protékající říčka nabízí i možnost příjemné koupele, kterou téměř všichni využíváme. Počásí vypadá skvěle tak se ani neobtěžujeme stavbou stanů.

večerní tábořiště - plácek u silnice

N 42 53 55.2

E 23 24 39.6

535 m.n.m.