Naše letošní vodácké putování nás zavedlo do krajů, nejen vodácky, téměř nepoznaných.

  Po dvou kratších výpravách v uplynulých letech se konečně vydáváme na pořádnou, dalo by se říci, vodáckou expedici. Která si vyžádala dlouhou a náročnou přípravu neboť vyrážíme do krajů vodácky téměř nepoznaných.
  I přes toto usilovné shánění informací se nám však nepodařilo opatřit si téměř žádné důvěryhodné tištěné podklady a tak vyjíždíme za vodáckými zážitky víceméně jen podle rad několika kamarádů vodáků kteří tyto toky navštívili před námi.
  Ani původní plán autobusového zájezdu už neplatí, a tak v pátek 16.5. 2008 vyjíždí směr Bulharsko dva mikrobusy s vlekem. Téměř nový Ford tranzit (z půjčovny) nabírá své osazenstvo v Praze. Z

	Nejdříve je ovšem potřeba všechnu tu výbavu řádně zbalit a naložit.

druhým o poznání starším Paegotem Boxerem, z naší loděnice, objíždím kamarády v okolí Kolína. Tedy po pravdě, zajíždím do Peček kam se všichni sjíždí.
  Přes veškeré komplikace s odjezdem se nám daří dorazit k motorestu na 122km dálnice téměř ve stejnou dobu, někdy okolo půl desáté. Po téměř celodenním shonu je to první chvilka kdy můžeme v klidu posedět, najíst se a také seznámit se s několika málo novými členy, jinak už osvědčené a letité sestavy.
  Následuje celonoční nonstop jízda přerušovaná jen zastávkami při shánění nějakejch nesmyslnejch dálničních kuponů, známek a registrací. Člověk aby rozuměl deseti řečem.