Den šestnáctý – sobota 31.5.

Klikni pro velké foto
Dunaj překonáváme ve Vidinu draze placeným přívozem okolo půlnoci.
   Co napsat o víc jak 36 hodinovém maratónu v rozpálených autech?!?
   Snad jen to, že přes Rumunsko už nikdy více!! Je pravda že Rumuni na silnicích docela makaj a dost kilometrů jsme už jeli po sice horské, klikaté, ale nové krásné silnici. Zbytek stál ovšem za to. Po stavbě a jiných přípravných pracích na silnici, už moc nezbylo ani z té původní rozbité vozovky a tak se prodrncáváme polovinu noci po zoufalých makadamech. Za rok za dva, ale spíš za tři až čtyři roky snad dokončí rekonstrukci. Pak by se dalo uvažovat o průjezdu touto trasou v případě že by jsme se tam chtěli cestou někde sklouznout na zajímavé
Klikni pro velké foto
Dokonale zničeni a umláceni odbočujeme okolo čtvrté hodiny ranní na jakousi silničku kde doslova padáme do vysoké trávy ve škarpě. Budíček v sedm hodin je ten nejkrutější trest.
říčce. Jinak to opravdu nemá cenu, pouze v případě že opět bude během dovolené rozhodnuto o samostatnosti Kosova a obavy z případných obstrukcí na hranicích, mýtnicích a policií Srbska převáží nad pohodlím jejich nevalných cest.
   Takto dokonale zničeni a umláceni odbočujeme okolo čtvrté hodiny ranní na jakousi silničku kde asi po třech kilometrech zastavujeme jen tak na kraji silnice. Bez velkého hledání a rozmejšlení doslova padáme do vysoké trávy ve škarpě.
   Budíček v sedm hodin je ten nejkrutější trest jaký lze po čtrnáctidenní náročné dovolené a probdělé noci vymyslet. Jen co se vyklubeme ze spacáku už zase jedeme. Snídani a ranní hygienu provádíme o dalších 20km dál.
   Navolené tempo nepolevuje po celý další den, jen po obědě chvíli marně hledáme
Klikni pro velké foto
Vyfoceno ráno 30.5. na tábořiští u Rilského kláštera.
nějaké jezero v Maďarské pustě, přetrvávající vedro je totiž úmorné. Touha po zchlazení je nakonec uspokojena jen pod hubicí hydrantu v místech kde se ono jezero mělo podle map i GPS nacházet.
   Hranice do Česka překračujeme po devatenácté hodině a jako poslední společnou zastávku volíme Restauraci „U Raušů“ ve Velké Bíteši.
   Po té se už obě auta rozjíždí do jiných směrů. Po zatroubení a bliknutí pokračuje Ford dálnicí na Prahu, zatímco my s Paegotem u Jihlavy odbočujeme na Havl. Brod a pokračujeme přes Čáslav, Jéňovy Vodranty a Kolín do Peček. Kam dojíždíme v neděli okolo druhé hodiny ranní.
Sepsal Slonslon.ca~post.cz

Předchozí den Kronika Další stránka