Probouzíme se jaksi mimoděk kolem půl šesté ráno, budí nás šum a hluk živočišného života kolem a také radostně vstávající Hortobáďští komáři, nevaříme, balíme každý navlhlý spacák a trochu pomuchlaní nastupujeme do autobusu.

přejíždíme už opravdu naposledy Tisu a volání "do gumy" je trochu nostalgické. Zastavujeme u malého krámku, kupujeme za dolary i marky chléb, pivo i víno jako dárky. Kurs asi 200 Ft za jeden dolar je pro nás výhodný. Jak je pevná, ta naše koruna česká a jak si to doma pro věčné nadávání a stesky ani neuvědomujeme. V deset projíždíme Budapeští, Maďaři se mají čím chlubit, bezvadné dálnice, čisté a úpravné domy. Na dálničním parkovišti je ovšem WC za poplatek, ještě holt v té Evropě tak docela nejsou, my ovšem ostatně také ne.

přechod Rajka/Rusovce, zdržení asi 5 minut,

přejíždíme dálniční most přes Dunaj v Bratislavě a

budoucí hranice Aliance i Evropy Kůty/Lanžhot - "domů pane Berka, domů". Jako pozdrav z Ukrajiny kupuji malé Klárce třetí díl krtečkových dobrodružství na kazetě.

Ahoj !        Dajbych Jaromír   

  Kůty/Lanžhot, neděle 10.5.1998, 14:45 hod.