Prut horní

 

 

Úsek

horní:          soutok potoků – Osada s rybími sádkami   WW IV

dolní:           Osada s rybími sádkami – hlavní silnice  9 km  WW II (III)

 

Přístup:       Prašná cesta podél řeky ??????

 

Podmínky:  

 

 

 

GPS  kilometráž

 

+48° 9' 45.68", +24° 33' 15.65"   Soutok potoků - začátek - peřejnatý úsek

 

 

+48° 10' 29.27", +24° 34' 15.84"            Peřej mimo pohled ze silnice

 

+48° 10' 40.83", +24° 34' 30.21"            Konec peřejnatého úseku, obtížnost ??????

 

+48° 11' 58.41", +24° 34' 55.88"            Zajímavá peřej se skalními žebry. V lehčím úseku řeky. Možná nepříjemné válce

 

+48° 12' 29.27", +24° 35' 32.53"                Pila + přilehlá osada

 

+48° 14' 11.74", +24° 37' 26.59"                Silniční most – hlavní silnice Vorochta / Verchovina

 

 

 

 

Středa 4.5. 2005     Klub Vodáků Střekov  (spodní úsek) 

 

Přejíždíme na řeku Prut. Ilci-Krivopole-Vorochta. Cestou je stopařů tak na dvě Karosy - dnes je nebereme, sami nevíme kde budeme spát.

Na konci vsi Vorochta je závora, u závory domek a u domku ochranář. Vítá vás národní park Hoverla.

Správce parku chce u závory 5,5 Hř. vstupné za osobu. Eura ani dolary prej nebere a tak se skládáme, jak na národní divadlo. Tak a teď už fakt nemáme nikdo ani floka. Správce nás upozorňuje na nebezpečnou kaskádu asi 1km odtud proti proudu, ještě sami netušíme, že jí za chvíli budeme radši přenášet. Nasedáme 4km nad kempem, šlo by to asi i víš.

Prut sám je utopen v hluboké mlze, jako by nám měl snad zůstat utajen. Viditelnost je tak na 10m. Řeka se valí dolů úzkým korytem, charakteru jakoby naší Čekárny. Rychlý proud, množství přírodních prahů a malých průskoků. Nikdo se nenudí. Pádlujeme ne ve vodě, ale v právě roztátým sněhu. Tohle prostě žádnou teplotu nemá. Brr. Při přenášení kaskády se teď už snad jen náhodou setkáváme s kladeňákama. Čekat na ně teď nemá cenu. V rychlosti si domlouváme sraz a hurá do vln. Jedu jako poslední a to hlavně proto, že skrz mlhu a věčně zarosený brejle vůbec nic nevidím. Sjíždím to jen díky mému vodácko-slepeckýmu psu Kuldovi ve svítivě oranžové plovačce. Dnes asi už všichni pochopili proč je dobrý mít ve výbavě alespoň nějaký reflexní materiály.

Končíme nějakejch 5km od kempu cca 300m pod jediným mostem. Tady mimochodem tábořili kladeňáci.