Proč že jsme to vlastně platili tak drahé ubytování když jsme většinu uplynulé noci propili a projásali.

  Po ránu si převážná část členstva výpravy si drbe hlavu. Proč že jsme to vlastně platili tak drahé ubytování když jsme většinu uplynulé noci strávili v bááru. A teď se navíc stejně cítí jako by spali někde na kamení pod mostem a né ve voňavých postýlkách. Pohled do peněženek je stejně smutný jako podhled do zrcadla. K snídaní proto volíme standardní klohnění vodácké stravy na verandách luxusních chatek.
  Na programu dnešního dne je Čepilarská řeka. Jedeme podél jejího toku od pramene a prohlížíme co se z aut jen dá, několikrát i zastavujeme a vybíráme si co bychom mohli jet. Vždy však je závěr stejný, podíváme se ještě trochu níž a pak se třeba vrátíme. Nakonec tak

	Od silnice to je pod přehradu téměř kilometr po kamenité cestě. V nepoprankách a s lodí na rameni, nic moc.

dorazíme až na soutok s Jugovskou řekou.
  Tady stačí jeden pohled na její křišťálovou vodu a vyrážíme ihned proti proudu. Už jen cesta vzhůru podél toku, přes Jugovo až k přehradě je parádní zážitek, silně připomínající krajinu nedalekého Řecka. Silnice se klikatí vysoko ve stráni, nad hluboko zaříznutým údolím řeky. Jediná vada na kráse této řeky je přístup pod přehradu. Od silnice to je téměř kilometr po kamenité cestě. V nepoprankách a s lodí na rameni, nic moc. Řeka sama však svoji romantickou krásou vše vynahrazuje. Peřeje jsou v pravidelných intervalech přerušovány tůněmi s klidnou hladinou, což nám umožňuje vychutnávat si atmosféru jejího opuštěného sevřeného údolí, místy přecházejícího v

	Řeka sama však svoji romantickou krásou vše vynahrazuje.

úzkou soutěsku kdy klenba stromu se nad námi zavírá. Je tu i starý zapomenutý Turecký most vedoucí od nikud nikam. Zkrátka pohádková plavba romantickým údolím které svým charakterem silně připomíná Řecký Acheron neboli Stix. Jen přenášení dokonale zablokovaného místa, které se nachází nedaleko za oním mostem, je podstatně náročnější.
  Dlouho zde hledáme nějakou schůdnou cestu. Část kamarádů volí asi 20m vysoký výstup strání a následné spouštění po házečkách. My ostatní, coby skupina dvě, nakonec oběvujeme rozsedlinu vzniklou pod vzpříčeným skalním blokem, kudy se dají prostrkat i lodě.
  Plavbu končíme na soutoku s Čepilarskou řekou kde se jak jinak nachází také špičkový

	Peřeje a kaskády jsou v pravidelných intervalech přerušovány tůněmi s klidnou hladinou.

motorest. Jediné co nám kazí chuť z opět vynikajícího jídla je zjištění že Vaškovo uklouznutí, na mokrém a mechem porostlém kameni, se neobešlo bez následků. Vypadá to na nějaké to zlomené nebo alespoň nalomené žebro
  Odpolední či spíše pozdně odpolední program redukujeme na odjezd k Bačkovskému monasteru. Kde po včerejší zkušenosti s ubytováním vyhledáváme opět kemp.
  Ovšem chyba lávky, nikde jinde v Evropě by asi nemohlo takové zařízení fungovat, děs a hrůza. Vše je zarostlé vysokou travou a kopřivami. Chatky drží pohromadě jen silou vůle, zavání zatuchlinou a co může být utržené je utržené. Nebýt příjemného staříka který, coby správce kempu, se snaží alespoň

	Zkrátka pohádková plavba romantickým údolím které svým charakterem silně připomíná Řecký Acheron neboli Stix.

něco narychlo opravit či naradit. Například chybějící dveře u chatky a podobné drobné nedostatky. Asi by jsme zaveleli k okamžitému odjezdu. Jediný kdo je s ubytováním naprosto spokojený je Sádlo.
  Večer musíme do Plovdivu pro Vláďu, který za námi přiletěl až teď. Ani se moc nedivím když odjíždíme v plné sestavě. Nikdo nevyužívá tohoto „pohodlného kempu“ k odpočinku a relaxaci.
  V Plovdivu jsem prapůvodně plánoval strávit dobu čekání v některé příjemné hospůdce, Jéňou jsem však vtažen do pátrání po římských památkách tohoto města a vůbec nelituji. Fascinující a doposud funkční amfiteátr na mne doslova dýchl závanem zapomenutých časů, dokonce zapuzuji myšlenky na orosenou sklenici a plně se vnářím do časů Petrónia, Cicera i gladiátorů zápasících na zdejším stadionu.

	Kemp u Bačkovského monasteru. Chatky drží pohromadě jen silou vůle, zavání zatuchlinou a co může být utržené je utržené.

  Antická nálada ze mne ovšem rychle padá po návratu reality jednadvacátého století v Bačkovském kempu. Nemáme ani náladu na nějaký večůrek a tak si raději rozbaluji karimatku na podlaze a zatuchlou matraci postele nechávám nedotčenou.

Jugovská řeka - GPS souřadnice
Nástup - pod přehradou	N 41° 51' 40"	E 24° 49' 35"	přibližně
Konec - soutok s Čepilarskou řekou	N 41 54 40.4	E 24 48 10.4	465 m.n.m.
ubytování v kempu (raději ne)	N 41 56 33.2	E 24 51 07.1	438 m.n.m.