Mileapotamos 

 

     

 

Úsek            Mikrolivado Spileo  12 km WW III a IV (IV+/V)

 

                    

 

Sjízdnost:    Duben - květen

 

Popis:           Mileapotamos je na na východní straně Pindusgebirge, asi 20 kilometrů vzdušnou čárou jihovýchodně od města Grevena a patří k nejkrásnějším tokům v Řecku. Zvláštní na této řece je vedle 7 km  dlouhé soutěsky a zajímavé, lákavé a náročné divoké vody,  i nevšední, převážně téměř černá hornina.

Název Mileapotamos nenaleznete na žádné oficiální mapě. Název si před mnoha lety propůjčilí vodáci od sousedící vesnice Milea.

Řeka pramení v horách vysokých až 2160 m a nakonec po krátkém klidnějším úseku přechází v čený Canyon a konečně ústí těžkou soutěskou do Venetikosu (první splutí soutěsky v květnu 2005). Podle hladiny vody se mohou nad soutěskou jezdit dva úseky. U zde popsané části se jedná o dolní část. Tato je krajinově hezčí a divoká voda technicky náročnější než horní část.  Ale i horní úsek je za dostatečného stavu vody velice pěkný.

Výstupní místo pro dolní část se nalézá na betonovém brodu (>N 39° 59' 51'', E 21° 16' 27'') asi 6 kilometrů severozápadně od vesnice Trikomo. Jede se tam od Trikomo na západ ve směru na Monachiti. Přímo k Venetikosu na most napravo a ne dle  mapy po zakreslené vozová cestě. Po kilometru na rozcestí napravo. Odtud ještě 4 km k brodu. Nástupní místo je na mostě (> N 39° 56' 57'', E 21° 14' 52'') mezi vesnicemi Monachiti a Mikrolivado. Celý popisovaný úsek má celkem 12 km.

Řeka je po začátku ještě relativně široká, Je dobré mít na černý Canyon střední stav vody. Nejmenší možný průtok je od 4 kubických metrů/sekundu, idealně ovšem by byl stav asi 8 kubických metrů/sekundu.

Z počátku teče řeka v širokém údolí a obtížnost není velká.  Po asi 1 kilometrů se vynoří v zatáčce doleva na pravé straně nápadná bílá pískovcová stěna.  Obtížnost odtud vzrůstá na WW III.  Říční koryto se zužuje a začíná pomalu černý Canyon s pěknou divokou vodou.  Nejdříve však zůstává  všechno ještě přehlédné a z vody čitelné.  Po té následuje více zatáček (s.  Obraz dole) se stupni a prahy.

 

Po chvíli nesleduje první obtížné místo (žádný obrazek). Jedná se o 1,5 m vysokých stupeň v levou polovině řeky. Stupeň by se měl před sjížděním prohlédnout. Krátce před tím je možné přistát na levém břehu.  Obnášení tohoto místa je možný, ale velmi namáhavé. Pravá polovina řeky není za střední vody kvůli skrytému nebezpečí sjízdná.

Potom se obtížnost v soutěsce usadí na  WW III- IV (s. Obraz dole), jadná se o jednotlivé stupně, s mnohá vracáky.

 

Potom na konci v ostřejší zatáčce vlevo se na pravém břehu se nalézá hladká skalní stěna zde je nutné napravo bezpodmínečně přistát a prohlédnout si následujících katarakt. Tento katarakt je nejtěžší místo na Mileapotamosu (s. Obraz dole):

.

20 m dlouhý a 4 m široký skální kanál, se spádem 3m (WW V). 

Je třeba posoudit sjízdnost tohoto kanálu. Na levé straně se tvoří víc válců i vracáků.

Celé místo lze dobře po pravém břehu obnést. Toto místo se nalézá přesně uprostřed černého Canyonu.

Dále řeka pokračuje s obtížností WW IV- . Silnější zablokování a větší balvany charakterizují nyní řeku (s. Obraz dole).

 

Všechno je také zde z kajaku čitelné nebo alespoň vracáku přehlédné.

Po chvíli následuje po krátké tišině opět silnější katarakt (WW IV+).  Zde řeka valí vlevo mezi dvěma velkými skálami (s.  Obraz dole).

Pozor - pravá skála podemletá. Obnešení je po pravé straně možný.

Nakonec se jedná na překrásný WW IV se stejnoměrnými spády a ještě větším zablokováním.

Asi 2 km po kataraktu se pomalu černý   Canyon otevře a potíže klesnou (s. Obraz dole; WW II a III). To pokračuje ještě asi 4 kilometr v širším údolí až k prvnímu výstupnímu místo.

První a obvyklé výstupní místo se nalézá na levém břehu výše než je uvedený brod.

Další možnost k ukončení se nenabídne o necelý 1 km dále krátce před nápadným Tureckým mostem  (s. Obraz napravo).

Bezprostředně poté mizí řeka v obrovské skální štěrbina - což je 2 km dlouhá soutěska WW VI.

 

Do propasti vtéká Mileapotamos nakonec ve Venetikos.

 

 

 

Přístup:      

 

Pro plánování cesty je vynikající průvodce "Greco" od Franz Bettinger (lépe jak DKV- průvodce) jakož i přesná mapa 1:300.000 bezpodmínečně doporučit. Řecké řeky jsou často na dlouhé úseky nepřístupné a daleko vzdálené od osad. Je nutné dobře se vybavit. Ať už jde o první pomoc, výstroj, občersvení, jakož i rezervní pádlo a cestovní pojištění.

 

 

Rozbor satelitní fotomapy

 

N 39° 56' 57'', E 21° 14' 52''                      Most u Mikrolivado – Začátek plavby

            6 km

N 39° 58' 33", E 21° 13' 52"                      Pravděpodobně skalní žlab WW V

            6 km

N 39° 59' 51'', E 21° 16' 27''                      Betonový brod u Spileo  - konec plavby