Agrafiotis
Úsek
Horní: Trovato - Most Epiniana
Střední: Most Epiniana -
most Karvasaras
Dolní: Most Karvasaras - most Varvariada
Sjízdnost: duben květen
Popis: Krajinově
velice pěkný Agrafiotis leží v jižní Pindusgebirge, obklopují ho hory vysoké až
Agrafiotis patří k řekám Řecko, u nichž lze nejrychleji přejíždět s auty. Silnice
probíhá na Řecko neobyčejné blízko řeky, i když ve větší výšce, vždy paralelně
k řece.
Technická
obtížnost divoké vody na Agrafiotisu se
pohybuje od nejvyššího možného nástupního místa do k nejspodnějšímu možnému
výstupnímu místu nepřetržitě do Vstupní
místo lze podle hladiny vody a dovednosti zvolit u různých mostů.
Úsek:
Trovato - Most Epiniana
Podle
knihy `Greco´ od Franz Bettinger má řeka na nejvyšším úseku,
Potom
následuje
Úsek:
Most
Epiniana - most Karvasaras
Krátce po
začátku přiteče zprava ještě další potok. Na prvních
Řeka zde
teče nepřetržitě s velkým spádem rychlým proudem bez větších vracáků ale
přehledně (s. Obraz dole). Obtížnost se
pohybuje kolem WW III(+)
Potom
následuje krátká, velmi hezká soutěska s kolmými skalními stěnami a blištícími
se vodopády (následující obrazky).
V
soutěsce je obtížnost už jen na úrovni WW II (III).
Pestrobarevné
skalní stěny a strmé odříznutí charakterizuje tuto překrásnou soutěsku.
Do
Úsek:
Most
Karvasaras - most Varvariada
Od mostu
u Karsavaras teče řeku v podstatě po
štěrkovém náplavu, už větším otevřeným hlubokým údolím. Na prvním kilometru od
mostu je vrchol tohoto úseků, krátká, ale hluboká a působivá soutěska.
Obtížnost
se pohybuje na těchto
I přes
štěrkové práhy a malou náročnost je dobré si také tuto část řeky ještě sjet.
Předně je okolní krajina a zejména pak soutěska velice pěkná. Za druhé se dá
tato krátká část rychle sjet, protože řeka tu stále ještě rychle teče.
Výstupní
místo pro tuto část se nalézá na silničním mostu u Varvariada.
Případně o
Přístup: Agrafiotis patří k řekám, u nichž lze nejrychleji přejíždět s auty. Silnice sice prašná,
probíhá na Řecko neobyčejné blízko řeky, i když ve větší výšce, ale vždy
paralelně k řece.
Pro plánování cesty je vynikající
průvodce "Greco" od Franz Bettinger (lépe jak DKV- průvodce) jakož i
přesná mapa 1:300.000 je velice potřebná. Řecké řeky jsou často na dlouhé úseky
nepřístupné a daleko vzdálené od osad. Je nutné dobře se vybavit. Ať už jde o
první pomoc, výstroj, občersvení, jakož i rezervní pádlo a cestovní pojištění.
Rozbor satelitní fotomapy
+39° 9' 5.12",
+21° 37' 11.65" most
u Epiniana - začátek středního úseku
se soutěskou WW III (IV)
+39° 5' 24.54",
+21° 36' 7.53" most
u Karsavaras - začátek spodního úseku WW II
+39° 3' 28.62",
+21° 36' 22.95" most u Varvariada
+39° 2' 57.76",
+21° 35' 46.41" Tábořiště
– konec plavby
Popis SK Fotruna Kolín 27.4. 2005
Máme snad všechno, hazečky, rezervní pádla, lékárničky a
samozřejmě i zásobu piva a slivovice – vyrážíme, poprvé je stanoveno i pořadí v
jakém se pojede ( zatím se určovala jen první a poslední loď ) a každý ví koho
si má hlídat. Vody je opravdu tak akorát v prvním kilometru je to hezká
technická trojka, vše se dá jet na oči a svižně to utíká. Jarda si jednou
bojově zaeskimuje, ale ani to neregistrujeme, je to holt cvrkot.
|
Nájezd do šachovnice, snad jediné obtížnější misto viditelné ze
silnice. |
Blížíme se k
šáchovnici, kde jsou ale ty řeči že si to ještě jednou prohlédneme zblízka !?!
Jen sleduji, jak jedná loď za druhou, rovnou z jízdy, mizí mezi kameny v
nájezdu do šachovnice. Co teď ! Ještě před chvílí jsem si myslel, že zastavím a
načtu si znovu průjezdy. A pokud se mi něco nebude zdát, dá se to přetáhnout.
Ale takhle! Genčr který jede přede mnou už taky zmizel mezi balvany a nahoře je
Toník s kamerou. Možná jediné čtyřkové místo které bude zaznamenané tímto
způsobem. A já mám bejt první vyměklo ?!?
Spodní pasáž s válcem si snad pamatuji. Jen ten nájezd? Vidím ale
kam zmizeli kluci, snad to trefili. JEDU !!
Jéňa ze zadu na mne údajně řve že tady to je vono, ( asi řeší
stejnej problém ), ale to už neslyším. Pěkná hovadina! Proskočím asi čtyři
průjezdy mezi balvany na pravé straně a už vidím válec, no potěš pánbů pěkný
zvířátko, ze silnice vypadal jinak, utéci není kam, tak volky nevolky do něj.
|
Kájín v jednom z popisovaných čtyřkových míst. |
No paráda, válec je za mnou, maxík je parádní lodička, jen
jsem trochu víc vpravo, to se ale dá dohrábnout. Zbývá ještě asi 35m celkem
čitelných průjezdů při levé straně a jsem dole.
Jéňa přijíždí za mnou stejně jako Kopejda. Jen Jarda se
nesrovnal do válce a ten ho hezky schroupnul. Vyhazuje ho to doprava za balvan,
ani nestíhá eskimovat, zato se dostává rychle na břeh a Jára mu chytá o kus
dál, pod peřejí, loď pomocí házečky.
Až večer zjišťuji, že jsem se snažil uplně zbytečně, na kameře
nejsem v žádném záběru.
Teď ale přichází ke slovu lékárnička, Jarda má trochu potlučenou
ruku. Po ošetření se nakonec se rozhodne že pojede dál. Mávneme si s kamarády
na silnici u aut a pokračujeme. Teď už se s nimi uvidíme až dole pod soutěskou.
Řeka teče stejně jako nad šachovnicí, pěkně svižná trojka, kolem dokola
nádherná příroda, nikde ani človíčka. Ještě dvakrát zastavujeme před
obtížnějším místem. Jednou se jedná o čistý průjezd. Po dalších asi 200m se
rozhodujeme přenést. Pod balvany se zdá voda dost
propěněná a nevíme co to s námi bude dělat. Když už máme
skoro přetaženo, přijede parta čtyř Němců a proskáčou to bez nejmenších
problémů. No vracet se už nebudem.
Po chvíli vjíždíme do vlastní soutěsky, její kolmé stěny vypadají
jakoby se nad námi svíraly. Voda se zde i mírně zklidňuje. Což nám umožňuje
všechnu tu krásu si řádně vychutnat. Projíždíme vodopádem stékajícím po stěnách
porostlých mechem. To vše prosvícené sluncem.
|
Soutěska je nakonec jen krásná, nikoli obtížná. |
Následuje ještě jedno zablokované místo s čitelným průjezdem
a po asi kilometru vyjíždíme do otevřenějšího údolí, kterým dojíždíme k mostu,
u kterého začíná pasáž nám už známá z předešlého dne. Fakticky velká krása, ale
umím si představit, že voda je zde opravdu dost výjimečně. Agrafiotis prý v
létě vysychá úplně.
Z oněch