Abyste se mezi vodáckým lidem cítili jako doma, stačí znát několik základními pojmů.
Rychlokurs pro začátečníky
Keny zahájil vodácký výcvik. Omezil se na teorii, protože vagón s
loděmi měl dorazit až v poledne.
„Tohle je PÁDLO,“ řekl Keny, „a nikdo tomu nesmí říkat veslo. Kdo řekne veslo, není žádnej vodák. Vodáci se zdraví AHOJ. Kdo řekne nazdar, taky není vodák. Je to sokol. Kdo řekne dobrý den je pitomec. Má někdo dotaz?“
„Hoď sem pádlo, ahoj,“ řekla Kateřina. „Je to tak dobře? Jsem už vodákem?“
Sečtělá Lucie se dotázala, smí-li v případě tonutí použít zprofanovaného výkřiku „pomóóóc“, či trvá-li Keny na mezinárodních námořních hláskách SOS.
„Tohle je PÁDLO,“ řekl Keny, „a nikdo tomu nesmí říkat veslo. Kdo řekne veslo, není žádnej vodák. Vodáci se zdraví AHOJ. Kdo řekne nazdar, taky není vodák. Je to sokol. Kdo řekne dobrý den je pitomec. Má někdo dotaz?“
„Hoď sem pádlo, ahoj,“ řekla Kateřina. „Je to tak dobře? Jsem už vodákem?“
Sečtělá Lucie se dotázala, smí-li v případě tonutí použít zprofanovaného výkřiku „pomóóóc“, či trvá-li Keny na mezinárodních námořních hláskách SOS.
Ukázka z knihy Zdeňka Šmída
„Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofélii“
„Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofélii“
Oproti slovům vodáckého klasika bychom vám ještě měli vysvětlit že :
Po vodě se jezdí v kanoi. Ve předu sedí
háček, vzadu zadák
neboli kormidelník.
Pokud s nimi jede v lodi ještě třetí, většinou malé dítě, tak sedí
uprostřed, pádlo nemá a říká se mu porculán.
(To jako že se s ním má zacházet jemně).
Háček kormidelníka poslouchá a kormidelník ho za odměnu nebije pádlem. Háček by měl mít dobrý zrak, aby mohl kormidelníkovi s předstihem hlásit překážky v cestě (kameny, stromy, hospody apod.) Na druhou stranu se říká, že za všechno může kormidelník. Jeho úkolem je řídit loď tak, aby pokud možno nebourala do břehů ani do jiných překážek. Pádlo zásadně nepouštíme z ruky, především proto, abychom se nepráskli, neudělali, necvakli (rozuměj: neobrátili loď vzhůru nohama) a když už se cvakneme, tak abychom ho neztratili.
Háček kormidelníka poslouchá a kormidelník ho za odměnu nebije pádlem. Háček by měl mít dobrý zrak, aby mohl kormidelníkovi s předstihem hlásit překážky v cestě (kameny, stromy, hospody apod.) Na druhou stranu se říká, že za všechno může kormidelník. Jeho úkolem je řídit loď tak, aby pokud možno nebourala do břehů ani do jiných překážek. Pádlo zásadně nepouštíme z ruky, především proto, abychom se nepráskli, neudělali, necvakli (rozuměj: neobrátili loď vzhůru nohama) a když už se cvakneme, tak abychom ho neztratili.
A na závěr ještě několik samostatných pojmů :
- KONTRA
- zpětný záběr pádla. Jediná možnost brzdění, chybí-li na lodí kotva
- KOŃADRA
- Koníčkovací šňůra, slouží ke koníčkování. Znamená to že loď je na vodě, kdežto vodák na břehu, odtud táhne loď jako koníček. Činí tak při přetahování jezu, nebo na cestě proti proudu. Během zbývající plavby se většinou koňadra povaluje v lodi, kde se zamotavá do nohou, namotává okolo pádla a různě povlává za lodí. Po příjezdu na tábořiště se koňadra napne mezi stany a suší se na ni vše co jsme při cvaknutí namočili.
- ŠPRICKA (DEKA, ŠPRICDEKA)
- Na otevřených lodích impregnovaný potah chránící ve vlnách vnitřek lodi proti zaplavení. V zavřených lodích sukýnka zvaná též KOMÍNEK, kterou se vodák hazardně k lodi připoutá, což ho zhusta mrzí.
- ŠPRAJC
- příčná dřevěná nebo kovová výztuž na otevřených lodích. Šprajc slouží k upevnění bagáže, tahání lodi z vody. V exponovaných okamžicích brání kormidelníkovi, aby se rozběhl na provinilého háčka.
- BAGÁŽ
- všechna vodákova zavazadla. Jejich obsah a množství jsou vymezeny na jedné straně vodákovou zkušeností a na straně druhé fantazií.
- LOĎÁK
- (též bágl) pytel z impregnované látky velikosti až dospělého muže. Pro pokročilé stačí velikost nedospělého šimpanze. Oba typy jsou opatřeny nahoře šňůrou, kterou se pytel zavazuje, aby do něj nenatekla voda při převrácení lodě a aby z něj nepadaly věci při převrácení pytle. Do pytle se nastrkají úplně všechny věci, které vodák vlastní. Na dno klademe krém na opalování, repelent na komáry a svačinu.
- VOLEJ
- Postrach všech vodáků, neb se jedná o vodu klidnou, stojící nebo jen pomalu plynoucí. Při plavbě po této vodě je nutné neustále pádlovat, což není právě moto vodácké dovolené.
- VRACÁK
- zpětný proud, vzniká za nějakou překážkou vedle hlavního proudu, žene vodu a loď zpátky proti proudu pod jez, do mělčiny a mezi klacky. Na opravdu tekoucí vodě je to však jediné místo kde se nechá loď bez cvaknutí zastavit. Pokud nevolíme variantu čelního střetu z překážkou či zavěšení se do větví nízkých stromů.
- KARFIOL
- provzdušněná voda zvedající se ode dna, na hladině vytváří útvar podobající se květáku. Pokud na karfiol najedeme s lodí, stává se z našeho stabilního škuneru zvrhlík.
- ZABALÁK
- vysoká vlna se zpětnou rotací, postrach otevřených lodí a slunících se háčků. Pro kormidelníky naopak nečekaně připraví atraktivní soutěž „Miss mokré tričko“. Vyskytuje se v silných peřejích a na koncích šlajsen.
- VÁLEC
- Je to vlastně přerostlý (zhroucený) zabalák. Voda se vrací zpět proti proudu nad vodou odtékající od jezu. Objevuje se pod kolmými jezy, za velkými balvany apod. Je opravdu nebezpečný za podmínek kdy má dostatečnou hloubku a dost vody. Dokáže zastavit, převrátit a podržet loď i posádku. Bez pomoci kamarádů a lana to pak může dopadnout dost špatně.
- ŠIKMEJ VÁLEC
- zpravidla menší varinta válce, tentokrát rotující šikmo k proudnici. Po najetí méně zkušených posádek do tohoto útvaru, dochází k tomu že loď je odsunuta o několik decimetrů až metrů stranou z původního směru plavby, posádka naopak pokračuje ve směru přímém čímž dochází k poměrně častému vodáckému úkonu a to je cvaknutí.
 |
 |
|