Pátek, 7. 5. 1999

 8:00 hod

Po chutné snídani - opět polévka - odjíždíme proti proudu Prutu a přejíždíme Karpaty v průsmyku Jablunyckij do údolí Černé Tisy, kterou pojedeme.

 9:15 hod

Černá Tisa - "voda pro všechny" - vody má spíše méně, ale i tak je to výživné. Čnící traverzy pod železničním mostem varovně trčí z vody. Při pátém zaplavání jsem si trochu natloukl a hnul s kolenem, tak se s hanbou plazím k silnici, kde mě po chvíli nabírá autobus. Slon také zaplaval, ostatní z kolínské sekce jsou čistí, Jitka vše zvládla s lehkostí sobě vlastní. Celkově si zaplavala asi tak polovina lidí, jedna deblovka zde definitivně skončila namotaná na kameni.

 11:00 hod

Všichni jdou z gumy. Nabírám kanystr minerálky. Pokračujeme podle Tisy dále, až odbočujeme doprava proti proudu Terebljy, projíždíme neuvěřitelně hroznou cestou, kterou musíme v jednom místě spravovat kameny, aby náš autobus vůbec projel. Zdeněk se slovy "Davajtě" sebral nějaké stařence motyku, ta se tomu však smála. Řidič náklaďáku, který jel proti, nás varoval, že tam neprojedeme, ale náš řidič Vašek je borec a za nějakou tu hodinku jsme v Koločavě, kraji Nikoly Šuhaje - Loupežníka. Jedeme stále dále až k soutoku Terebljy a Ozieranky - začátek národního parku Sinevir.

 18:00 hod

Odtud jedeme po vodě Tereblju až k silničnímu mostu ve vesnici Sinevir. Voda opět hezká, občas menší kaskádička o něco těžší. Po dojezdu se již začíná pomalu stmívat. Já se belhám okolo vody s foťákem a natlučeným kolenem. Večer kempujeme na odpočívadle pod sedlem k řece Rika.