Jugovská řeka

 

Vyrážame teda na Jugovskú reku, kamsi do hôr, k akejsi priehrade. Šofér si veselo pospevuje: „Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína...“ Pred zjazdom k priehrade Barborka zaťala tlmiče, že po takej ceste nejde ani bohovi dolu. Tak sme po aplikovaní „gumy“ a ostatnej výbavy na seba vzali kajaky a nohy na ramená a zahájili zostup k priehrade. Od nej sme pokračovali malou hrebeňovkou s kajakmi cez kopček a znova zostup. Bol to vlastne taký suchý hydrotreking. Myslím si, že nejednému z nás by táto fáza aj stačila pre naplnenie dennej dávky outdoorových aktivít. Aj keď Chachiho obtiažnosť vraví: „ Max. tripljus“, je to skutočne poctivé WW3 s jedným miestom WW4-4+. Po dlhom zvažovaní ho však kvôli času, isteniu a zostave radšej prenášame.  Rieka je nádherná, v opustenom a neprístupnom údolí. Aj keď sem-tam je na brehu rybár, zdá sa neprístupná. Pre vodáka je prístupná len na začiatku a konci. Čo sa týka krásy a malebnosti vyrovná sa alebo aj predčí nejeden európsky vodácky skvost.  Súvislý bystrý prúd s perejkami je v takmer pravidelných intervaloch prerušený nejakým spestrením v podobe technickejšieho miesta, skoku a pod.

Cestou sa ešte kocháme mostom odnikiaľ nikam, lebo cesta pri ňom dávno zanikla – jedná sa o starý kamenný klenutý turecký most. Pomaly prichádzame k sútoku s Čepelárskou rekou, kde sa rozhodneme prerušiť pádlovanie a už nepokračovať.

 

23.5.2008   Fortuna Kolín

Nakonec tak dorazíme až na soutok s Jugovskou řekou.  Tady stačí jeden pohled na její křišťálovou vodu a vyrážíme ihned proti proudu. Už jen cesta vzhůru podél toku, přes Jugovo až k přehradě je parádní zážitek, silně připomínající krajinu nedalekého Řecka. Silnice se klikatí vysoko ve stráni, nad hluboko zaříznutým údolím řeky.

Jediná vada na kráse této řeky je přístup pod přehradu. Od silnice to je téměř kilometr po kamenité cestě. V nepoprankách a s lodí na rameni, nic moc. Řeka sama však svoji romantickou krásou vše vynahrazuje.

Peřeje jsou v pravidelných intervalech přerušovány tůněmi s klidnou hladinou, což nám umožňuje vychutnávat si atmosféru jejího opuštěného sevřeného údolí, místy přecházejícího v úzkou soutěsku kdy klenba stromu se nad námi zavírá. Je tu i starý zapomenutý Turecký most vedoucí od nikud nikam.

Zkrátka pohádková plavba romantickým údolím které svým charakterem silně připomíná Řecký Acheron neboli Stix. Jen přenášení dokonale zablokovaného místa, které se nachází nedaleko za oním mostem, je podstatně náročnější.

  Dlouho zde hledáme nějakou schůdnou cestu. Část kamarádů volí asi 20m vysoký výstup strání a následné spouštění po házečkách. My ostatní, coby skupina dvě, nakonec oběvujeme rozsedlinu vzniklou pod vzpříčeným skalním blokem, kudy se dají prostrkat i lodě.

 Plavbu končíme na soutoku s Čepilarskou řekou kde se jak jinak nachází také špičkový motorest.

Jediné co nám kazí chuť z opět vynikajícího jídla je zjištění že Vaškovo uklouznutí, na mokrém a mechem porostlém kameni, se neobešlo bez následků. Vypadá to na nějaké to zlomené nebo alespoň nalomené žebro

 

GPS souřadnice

 

Nástup - pod přehradou                            N 41° 51' 40"           E 24° 49' 35"   přibližně

Konec - soutok s Čepilarskou řekou     N 41° 54' 40"           E 24° 48' 10"   465 m.n.m.

ubytování v kempu (raději ne)                 N 41° 56' 33"           E 24° 51' 07"    438 m.n.m.